Stát si pořídil e-mailový systém za circa tři miliardy korun, říkáme mu ISDS a snažíme se ho mít rádi. Spoustu starých věcí usnadňuje, tam kde spotřebu papíru radikálně nezvýšil dokonce papír výjimečně za specifických konstelací šetří, taky přináší hromadu dalšch komplikací včetně toho, že jej zdaleka ne všichni po 7 letech provozu umí používat a rozumí, k čemu všemu vlastně slouží.
Píše se rok 2016, od spuštění systému uplynulo dlouhých 7 let a mně stále ještě uniká:
1. Proč musí každý další přístup do nové datové schránky být danému člověku zaslán výhradně poštou do vlastních rukou. A to i přesto, že má ten člověk již vlastní datovou schránku, která je (a ze zákona ze strany státní správy musí být) pro stejný druh korespondence využívána? Podotýkám, že přijde jednorázový papír, na němž je uživatelské jméno a provizorní heslo, které musí být při prvním přihlášením změněno. Nic víc. Aktuálně mám přístup do 6 datových schránek, a přidělil jsem do nich dalších asi 5 přístupů oprávněným osobám. Jedná se tak o zhruba 10 zbytečných dopisů (do vlastních rukou).
2. Proč služba Datového trezoru (uchovávání datových zpráv v právně uznatelném stavu) stojí bratru 5,90 Kč / zprávu a rok, což je při průměrné velikosti zprávy 100 kB cena 20.000 krát (slovy dvacet tisíc krát) vyšší, než je tržní cena za uskladnění dat v cloudovém úložišti. Chcete-li ta dvě čísla vedle sebe:
Cena za 1 TB u České pošty: 59.000.000,- Kč / 1 TB a rok
vs.
Cena za 1 TB u libovolného většího poskytovatele datových služeb: 3.000,- Kč / 1 TB a rok
Přepočteno opačným směrem, měla by se cena za trvalé uložení 1000 zpráv u státního podniku českých pošt pohybovat do 1,- Kč/rok. Na tomto místě je asi dobré podotknout, že jen za první 4 roky provozu činil zisk České pošty s. p. ze sytému ISDS necelých 500 milionů Kč. Ukládání zpráv zdarma a navždy by tedy mělo být vzhledem k uvedeným cenám a ziskům naprostou samozřejmostí.
“my vás sice umíme vybavit datovým trezorem zdarma a navěky, ale to je jiný příběh :) viz poznámka pod článkem”
3. Proč si soukromé subjekty vzájemně nemohou posílat zprávy v rámci ISDS zdarma, jak je tomu nejen u subjektů veřejné správy, ale především u exekutorů a notářů? Jedná se o zřejmou diskriminaci (navíc bohužel i přes kritiku NKÚ, ÚS a dalších subjektů zakotvenou v zákoně) a velmi by mě zajímalo, jestli za každou takovouto zákazníky zaplacenou zprávu platí podruhé i stát, tedy já a vy.
4. Proč stát dosud nebyl schopen zřídit Národní digitální archiv, jak sám sobě předepsal zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě (specificky § 18b odst. 4 a § 46 odst. 3) a nutí tak veškeré původce (čti všechny včetně malých obcí) spravovat a ukládat digitální data improvizovaně, vlastními prostředky, s nulovou odborností naprostou absencí jakékoliv metodiky či standardů? Spousta původců tak tiskne nekonečné stohy zbytečných papírů, které archivují tradičním způsobem v zaprášených pořadačích.
5. Proč stát nechal vytvořit ISDS jako uzavřený a centralizovaný systém, do kterého nevidí, který licenčně nevlastní, a který zprostředkovaně přes ČP provozuje soukromý subjekt (Telefonica O2 za cca 0,5 mld. ročně)?
6. A proč se vlastně ptám, když mj. víme, že:
- Projekt ISDS stál jen na startu circa 3 miliardy Kč, přitom původní cena projektu byla 1.4 mld. Kč.
- Například v Německu mají decentralizovaný systém, který stát neprovozuje, ale ani neplatí.
- Státní podnik Česká pošta jen za první 4 roky provozu vydělala na ČR téměř 500 milionů Kč.
- Politickým otcem systému je Ivan Langer (ODS) a velká část provozních nákladů protéká skrze Telefonica O2 do Kellnerova imperia.
Nabízíme školení, poradenství, či individuální konzultace zaměřené na ISDS, datové schránky a datové zprávy
Pokud s datovými schránkami pracujete a nejste si v problematice jisti, nebo potřebujete jen radu, pomoc, či konzultaci, nebojte se ozvat. Poradíme s konkrétními dotazy a problémy, ukážeme a naučíme rutinní postupy, nainstalujeme a nastavíme otevřený software pro snadnou správu, validaci i archivaci datových zpráv a to včetně zálohování (všechny licence jsou zcela zdarma).
Služby nabízíme v českém a anglickém jazyce, včetně navazující online, či telefonické vzdálené podpory.
V případě zájmu nás kontaktujte na idr@idr.cz, nebo volejte na 608 320 803.
